Včerejší den píšeme se zpoždění, protože byl od rána po pozdních nočních hodin opravdu plný zajímavého, záživného a odvážného programu.
Ráno se namísto budíčku ozvala písnička Branej den od Šmoulů a naším cílem bylo mít na sobě alespoň 1 kousek modrého oblečení. Jako každý rok se naše škola účastní projektu Olympijský běh, jedná se o oslavu sportu a pohybu, ale jeho cílem je i šíření olympijských myšlenek a hodnot, jimiž jsou přátelství, fair play, respekt či výjimečnost. Všechny hodnoty byly naplněny a všichni byli poprávu za své výkony odměněni diplomem, medailí a tyčinkou. Po běhu jsme se šli schladit na naši pláž, kde jsme hráli velmi zábavnou hru s kyblíčky a přelévali vodu.
Po skvělém obědě jsme se bez poledního klidu vydali na nedalekou pláž, kde sídlí Vodní záchranná služba ČČK Praha 6. Ačkoliv jsme měli besedu domluvenou na 2 – 2,5h, strávili jsme tu neskutečné 4 hodiny plné zábavy, informací a hlavně neskutečných zážitků! Ono prohánět se obrovskou rychlostí na záchranářském člunu na Slapské přehradě jen tak hned nezažijete. Není tedy divu, že tak mnoho dětí prohlásilo, že to byl jejich nelepší den v životě :-)
Na večeři jsme dorazili s lehkým zpožděním a hned po ní jsme šli na zmrzlinu, kterou jsme dětem mohly pořídit díky finančnímu příspěvku od rodiny Plevových (děkujeme!). Po návratu na hotel si nominovaní žáci otiskli svou ruku na Chodník slávy. Okolo deváté hodiny byli všichni osprchovaní a spokojeně odpočívali ve svých postýlkách. Tedy ne úplně všichni a ne na úplně dlouho. Jelikož se celé odpoledne neslo v duchu Avengers, tedy hrdinů, byla pro děti připravena noční bojovka, ve které jsme zohlednily individuální přístup ke každému dítěti, které se mohlo rozhodnout, zda bojovku půjdu nebo ne. Jako první se za soumraku na trať vydali všichni předškoláci a zvládli to všichni na jedničku. Cílem bylo sám obejít běžecký ovál, podepsat se na „desku hrdinů“ a v altánku počkat na ostatní členy ze svého pokoje. Školáci už tuto trať šli v úplné tmě a bojovka se pro ně stala skutečnou výzvou. I přesto, že někteří měli obavy, všichni, kteří se rozhodli hru absolvovat, se postavili tváří v tvář strachu s obdivuhodnou odvahou. Mnozí překonali dokonce sami sebe a poprávu ráno s nadšením vyprávěly, jak jsou na sebe pyšné. Děti, u kterých jsme si nebyly jisté, jestli se vzbudí, obléknou a na trať vůbec vyrazí, nás mile zaskočily. Ráno jsme všechny moc pochválily – nejen za odvahu, ale i za vzájemnou podporu a respekt. Každý, kdo se noční bojovky zúčastnil, v sobě něco překonal. A přesně o to šlo – poznat vlastní sílu a odvahu, kterou v sobě možná dosud neviděly.
